04.11.2025, autor: Petr Nohel, kategorie: Články
Kardinál Dominik Duka (ⴕ 4. 11. 2025)
z heraldického hlediska byl nejskromnější z našich biskupů
Dnes nad ránem zemřel Dominik Duka – jediný kardinál mezi našimi současnými biskupy, kterému moje dcera jako malá přezdívala „abibituduta“, protože ještě neuměla vyslovit „arcibiskup Duka“. Já ho mám spojeného s blahořečením Karla I. ve Vatikánu v roce 2004, kde nás tenkrát moc Čechů nebylo (ale loni jsme si na to po 20 letech hezky zavzpomínali), s pohřbem Otty Habsburského ve Vídni, a samozřejmě z ministrování – ať už v pražské katedrále, nebo na louce na Levém Hradci, taktřeba také v arkýři Karolina, kam jsme ho pozvali na jednu z prvních obnovených bohoslužeb.
Když před lety sloužil pan kardinál Mši za Miloše Zemana, byl jsem zrovna předsedou Koruny České a – pro některé překvapivě – jsem se tedy Jeho Eminence v prohlášení zastal. Vadí mi totiž, když někdo kritizuje druhé za modlitbu. Dnes, kdy nám již nevládnou korunovaní, a tedy řádně duchovně pomazaní panovníci, považuji jakoukoliv modlitbu za státní představitele za dobrou. Navíc s vědomím toho, že se máme modlit i za své nepřátele, neviděl jsem a dodnes nevidím na modlitbě za někoho konkrétního nic špatného.
Zároveň byl pan kardinál Duka z heraldického hlediska nejskromnější ze všech našich biskupů, což si dovoluji tvrdit na základě toho, že zatím jako jediný biskup v našich dějinách odložil ve svém osobním znaku s odchodem do důchodu jak diecézní pole Pražské arcidiecéze (když už nebyl aktivním pražským arcibiskupem), tak pallium (když už nebyl primasem českým) a vlastně poprvé tak užíval čistě svého osobního znaku bez dalších specifických atributů. Tento postup je sice možný, ale zdaleka není povinný, a v praxi je téměř neznámý. Za svůj život také získal cca 12 různých státních vyznamenání a dalších řádů, ale spolu s emeriturou se rozhodl používat v rámci svého znaku pouze Řád bílého lva, kterého si vážil nejvíce.
Vaše Eminence, kéž už jste v náručí Toho, kterého jste vyznával, a snad i tam jednou opět na viděnou. R.I.P.
